Ohlédnutí za přestavbou pardubického přednádraží
Původní stav Pernerova náměstí před nádražím
Projekt z období 2011 - 2012
Po rozhodnutí města o rekonstrukci se na přípravě přestavby pardubického přednádraží občanské sdružení Chráníme stromy, spolu se sdružením Zelená pro Pardubicko, podílelo již v roce 2011 a 2012, kdy jsme se zapojili do řízení o kácení 39 stromů, které měly být podle tehdejších návrhů skáceny, včetně vzrostlé lipové aleje, vedoucí od nádraží do města. Ostře jsme nesouhlasili se skácením lipové aleje i s navrženým kácením stromů č. 37 a 39 (Platanus acerifolia) hodnocených jako „vysoce estetické, pravidelné a rozložité solitéry" mezi přednádražím a poštou.
Hodnota dřevin přednádraží byla odborně stanovena dle metodiky Agentury ochrany přírody na více než 5 milionů korun!
V předložených studiích jsme m.j. poukazovali na nevhodný design tehdy navržených zastávek, což byly bílé "plastové" objekty ve tvaru houby, které sice byly efektní, ale z hlediska potřeb cestujících vůbec nechránily cestující před větrem a nepohodou.
Také jsme se v tu dobu zasazovali o zrušení záměru zbudovat novou propojovací komunikaci za bývalým lihovarem, tzv bypass, který by výrazně likvidoval tamní zeleň městského parku a zvyšoval hlukovou a zplodinovou zátěž (benzpyren) obyvatel a přilehlé základní a mateřské školy, plánovaným průjezdem 6000 vozidel denně.
Příprava nového projektu (2013)
V roce 2013 se nám důsledným postojem podařilo dosáhnout změny původního projektu a tím zabránit vykácení desítek stromů - nejen lipové aleje, ale téměř všech vzrostlých zdravých stromů v prostoru kolem budovy. Kdybychom tehdy kácení nezabránili, padly by desítky stromů úplně zbytečně, neboť nový projekt je nyní koncepčně postavený jinak.
V r. 2014 jsme se účastnili schůzek pracovní komise, která vyhodnocovala přínos tehdy předložených čtyř architektonických studií a reálné možnosti jejich provedení. Jednalo se o požadavek sloučení terminálu MHD s autobusovým nádražím v prostoru Pernerova náměstí.
Spolu se zástupci dalších sdružení jsme se aktivně podíleli svými návrhy a příspěvky na velmi plodných zasedáních komise pro budoucí řešení přednádraží, spolu s odborníky na architekturu, dopravu, se zastupiteli města a pracovníky útvaru hlavního architekta. Už tehdy jsme poukazovali na nadsazenost požadavku počtu dopravních stání. Tvrdili jsme, že Přednádraží se nesmí stát odstavným parkovištěm pro žádný druh veřejné dopravy, a to ani pro MHD na úkor vegetačních, vodních, estetických a informačních prvků.
Prostor Pernerova náměstí - "Brána do města" je příliš cenný, než aby se stal prostorem pro stojící vozidla a pro množství převážně prázdných a po většinu času nevyužitých zastávek. Všechny druhy hromadné dopravy by měly prostor náměstí využívat jen jako prostor pro výstup a nástup tak, aby bylo možno radikálně snížit původně uvažovaný počet zastávek a stání.
Požadavek sloučení terminálu MHD s autobusovým nádražím v prostoru Pernerova náměstí, se nakonec ukázal jako prostorově a kapacitně nerealizovatelný.
Příprava realizace nového projektu (2015)
V r. 2015 nové vedení města oživilo snahu o realizaci projektu s přispěním tzv. švýcarských fondů. Na základě podnětů a připomínek pracovní komise byla vypracována nová architektonická studie (Med a Pavlík) a schválena investorem.
Naše sdružení se účastnilo na magistrátu města i pravidelných schůzek pracovní komise pro dokumentaci pro uzemní a stavební řízení, kde jsme předkládali připomínky k zeleni, bezpečnosti, osvětlení a životnímu prostředí budoucího projektu. Podařilo se nám prosadit do zelených ploch přednádraží závlahový systém, který město chtělo vypustit.
Ačkoli na řadě věcí jsme se s projektantem a radnicí dokázali shodnout, v jedné věci jsme nenašli žádnou odezvu a žádného spojence. Od počátku jsme tvrdili (a tvrdíme to dosud), že je zde projektováno zbytečně mnoho nástupišť a odstavných míst MHD. Dokonce jsme sami zorganizovali vlastní nezávislý průzkum a dokázali, že by stačilo mnohem méně nástupišť, než kolik Dopravní podnik požaduje. To pak ovlivňuje zásadně nejen rozsah kácení současných stromů, ale i možnost umístění nové zeleně, trasování pěších cest a mnoho dalších věcí. Budoucí podoba pardubické „Brány do města“ tak bude do značné míry ovlivněna právě tímto faktem – tedy velkým počtem míst pro vozy MHD. Z tohoto cenného prostoru se do velké míry stává bohužel odstavná plocha pardubického Dopravního podniku. Jsme přesvědčeni, že tuto věc bylo možno řešit jinak. Bohužel, při zvolené a městem schválené koncepci, projektant ani investor jiné řešení ani nehledali.
Nečekaný útok na lipovou alej v přednádraží přišel v prosinci 2015. Můžeme si jej připomenout článkem, který jsme tehdy uveřejnili.
První prosincový den byl Komisí pro životní prostředí pardubického magistrátu projednáván návrh předsedy komise, ing. Weisbauera, aby v rámci rekonstrukce prostoru pardubického přednádraží byly vykáceny všechny vzrostlé lípy podél Palackého třídy od nádraží až ke křižovatce u Marka. A to přesto, že jde o velmi estetický a významný prvek městské zeleně a že tyto vzrostlé stromy svoji existencí přispívají významně jak ke snižování prašnosti a koncentraci škodlivin, tak k tlumení hluku z dopravy, přesto, že architekt tyto původní lípy do projektu zahrnul. Návrh na vykácení nakonec hlasováním v komisi těsně neprošel, ale zřejmě jen díky tomu, že na jednání nebylo dost členů komise. Proti kácení byli totiž ze sedmi přítomných jen dva.
Komise pro životní prostředí pardubického magistrátu má sloužit zastupitelům jako sbor odborníků, kteří se vyjadřují k různým aspektům životního prostředí v Pardubicích. Myšlenka nepochybně správná. Bohužel však je činnost této komise dnes zcela mimo kontrolu veřejnosti. Její zasedání jsou neveřejná, není zveřejňován program jednání, nejsou k dispozici zápisy z jednání. A když pak mimo komisi proniknou některé detaily z jednání komise, nestačí se někdy laik divit.
A teď se můžeme ptát, jaké argumenty vedou lidi, kteří mají v tomto městě chránit životní prostředí, aby hlasovali pro vykácení desítek zdravých velikých stromů. A nenechme si namluvit nesmysly, že kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu. Existuje posudek Agentury ochrany přírody a krajiny z nedávné doby, který označuje většinu těchto stromů za zdravé.
Čeho se dočkáme od rádců pro životní prostředí na radnici příště, až se náhodou sejdou na komisi všichni?
Původní lipová alej v přednádraží lemuje chodník k městu
Boj o zachování maxima původních stromů
Při přípravě druhého projektu, který se začal připravovat v roce 2013, jsme mohli od počátku vznášet připomínky k řešení v rámci pracovní skupiny. Tak se hned od počátku podařilo například to, aby linie lipové aleje byla již v zadání studií respektována. Nicméně konečné řešení bez ohledu na to, o co jsme usilovali, počítá s velmi rozsáhlým kácením velkých stromů, které ani nová výsadba nemůže plně nahradit.
Např. v jihovýchodní části Pernerova náměstí byly velké zelené plochy a mnoho stromů, které byly dle projektu vykáceny ve prospěch parkovišť:
Také na severní straně zmizela původní odpočinková plocha ve prospěch terminálu DPmP:
V původním prostoru přednádraží bylo, dle inventarizace, 82 větších stromů a 9 velkých skupin keřů a živých plotů o výměře 582 m2. Z tohoto počtu byly navrženy ke skácení všechny keře a 53 stromů.
Kácení(rudě), výsadba (tmavozeleně) a ponechané původní stromy (světlezeleně) :
Při společných jednáních s hlavním projektantem (fy Grebner Praha) i projektanty zeleně v r. 2016 jsme dohodli i novou výsadbu 61 ks stromů, dále i keře a byliny do zelených ploch.
Také jsme dosáhli zvětšení plochy zeleně u křižovatky na západní straně přednádraží.
Podařilo se nám zachovat a prosadit do projektu i 1. lípu stromořadí a původní rozložitý javor jasanolistý u bočního vchodu nádraží.
Je zajímavé, že v polovině stavby opět podal investor žádost o jejich kácení a také stavebník tvrdě prosazoval skácení obou těchto stromů. Bylo vidět, že úředníci i stavaři jdou při výskytu problémů a výskytu chyb v projektu nebo stavbě, pro ně nejjednodušší cestou - zlikvidovat zeleň a pokácet stromy, místo hledání technického řešení. V nastalém sporu nám ale Ministerstvo životního prostředí při odvolání vůči rozhodnutí dalo za pravdu a tak se nám podařilo oba statné stromy, které jsou nyní ozdobou přednádraží, zachovat.
Bohužel, hlavně kvůli předimenzovanému a z poloviny nevyužitému terminálu MHD, který si prosadil DPmP, se více než třikrát snížila plocha zeleně v přednádraží a rozšířila dlažba a pojezdové plochy, což bude mít negativní dopad na životní prostředí Pernerova náměstí (nižší zachycování exhalací, vyšší prašnost a teplota) a tím i na cestující veřejnost.
Realizace projektu 2016 - 2017
Jako účastníci stavebního řízení přednádraží jsme v říjnu 2016 podali několik připomínek, týkajících se stromů, zeleně, bezpečnosti cestujících, osvětlení, ochrany ptactva. Zástupcem politického vedení města byly tyto připomínky označeny za oprávněné a uzavřena dohoda o jejich realizaci.
Od listopadu 2016 se zástupce sdružení Chráníme stromy účastnil každý týden Kontrolních dnů stavby, až do doby jejího dokončení.
Realizační firma Strabag měla velmi obtížný úkol dodržet daný termín dokončení, protože po skrývce se v podzemí ukázaly nečekané obtíže v podobě bývalých sklepů, zapomenutých kanalizací, dutin a dokonce i základů komína tehdejšího cukrovaru, který v těchto místech kdysi stával:
Velký spěch se podepsal i na způsobu zacházení se stávajícími stromy, které se dle projektu i předepsaných stavebních norem měly chránit bedněním a nezasahováním do jejich kořenového systému.
Jak je vidět, stavební normy i postupy předepsané v projektu stavební firma ignorovala:
Přes naše důrazné upozorňování na nedodržování předpisů se podmínky stromů zhoršovaly a v mnoha případech byly kořenové systémy značně poškozeny, což se může projevit chřadnutím stromů v dalších letech.
To se týkalo především lipové aleje od nádraží k městu. Na stavbě musela dokonce zasahovat i Česká inspekce životního prostředí z Hradce Králové. Je zajímavé, že toto poškozování majetku města nevadilo ani zástupcům investora - přítomným úředníkům magistrátu, ani stavebnímu dozoru!
Na snímcích jsou poškozované a předepsaným bedněním nechráněné stromy lipové aleje:
Ignorování potřebné ochrany ptactva
Bohužel ani některé dohody s městem o realizaci našich připomínek ke stavebnímu řízení se nenaplnily, což se týká hlavně ochrany ptactva před nárazem na průhledných a reflexních plochách zasklených zastávek a cyklověže. Investor navíc dostal čtyři nezávislé odborné ornitologické posudky, které poukazují na nezabezpečenou ochranu ptactva vůči střetu se skly cyklověže, ale přesto investor ochranu ptáků nezabezpečil.
Co s obytným domem?
Západní stranu Pernerova náměstí opticky uzavírá obytný dům, který také vhodně zamezuje nepříjemnému proudění větru z jinak otevřené západní strany. Ukvapená rozhodnutí zastupitelstva ohledně osudu a bourání tohoto domu, do kterého město nedávno investovalo přes 10 milionů korun, nesvědčí o rozvážném přístupu k dalším etapám výstavby "Brány města" v těchto lokalitách. Tyto etapy by měly navazovat v příštích letech na nyní dokončené přednádraží.
(terminál A = nyní rekonstruované přednádraží - Pernerovo náměstí; terminál B = budoucí autobusové nádraží mezi obytným domem a prodejnou Lidl; terminál C = budoucí objekty v oblasti Milheimovy ulice, umožňující propojení sídliště Dukla a letiště s nynějším nádražím (pod kolejištěm) a také sběrné západní parkoviště).
Funkci nynějšího obytného domu navrhujeme změnit na kanceláře a služby (příp. hotel), v přízemí s širokým sloupovým průchodem, spojujícím přednádraží s budoucím autobusovým nádražím - terminálem B.
Co se nám nepodařilo?
Nepodařilo se nám prosadit požadavek na zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů. Marně jsme argumentovali, že vyhrazená vozovka pro autobusy a trolejbusy MHD směrem do města dvakrát kříží chodník s chodci a cyklisty bez jakékoliv dopravní signalizace(!). Situace je v místě pro všechny účastníky dopravy složitá a nepřehledná.
V dopravních špičkách a za snížené viditelnosti pak s vysokou pravděpodobností bude docházet ke střetům vozidel MHD s chodci a cyklisty.
Nedosáhli jsme splnění slibu města, aby pískováním či polepy skel ochránilo ptáky před nárazy do reflexních a průhledných ploch cyklověže.
Nepodařilo se nám, aby původní, nyní nevyužité hlídané Parkoviště kol a motocyklů v suterénu budovy ČD (jak si jistě pamětníci vzpomenou), které k tomu účelu bylo postaveno a provozováno, bylo obnoveno.
Nebyl splněn náš požadavek i požadavek Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, že bude m.j. vyřešena dopravní obsluha budovy pošty i pro zákazníky (zřízení možnosti krátkodobého parkování pro zákazníky v krátké docházkové vzdálenosti). (-viz Stanovisko DI k projektové dokumentaci, Č. j. KRPE-99089-1/ČJ-2015-170606).
Prostor pro případné stání zákazníků (i vozíčkářů) je již vybudován, včetně chodníku, na východní straně pošty na parcelách v majetku Česku pošty s.p. a užíván Českou poštu jako parkoviště, ale stále není zpřístupněn veřejnosti - zákazníkům pošty! - viz:
Sázení nových stromů před budovou
Doufáme, že nová výsadba stromů a zeleně bude městem dobře opečovávána i zalévána a že se nestane obětí zlomyslných vandalů:
Lze si jen přát, aby úsilí všech zainteresovaných, kteří se na přestavbě podíleli, nebylo v budoucnu zmařeno nedostatečnou péčí a údržbou.
Jak tedy postupovat s dalšími záměry a budoucností města?
Doufáme, že příběh holubice hřivnáče, která na jaře odvážně zahnízdila na první lípě (kterou investor chtěl skácet, ale byla námi zachráněna), bude moci být i nadále symbolem a příkladem možné koexistence přírody a města i v exponovaných lokalitách.
Ukazuje se, že včasná participace veřejnosti, občanských sdružení a spolků na budoucím vzhledu a funkci jejich obce je velmi důležitá a může tak předejít budoucím sporům, případně i nevratným poškozením vyvážených funkcí města, může přispět ke spokojenosti obyvatel.
To se týká nejen velkých a strategických záměrů (jako jsou tyto dopravní terminály), ale i zcela lokálních záměrů v místní ulici, vnitrobloku, sídlišti.
Byrokratická politika a neprůhledné prosazování záměrů, zdánlivě "pro město a občany" bez včasné účasti občanů, je dnes již neudržitelná a může být popř. i zdrojem korupce.
Pro nás ze spolku Chráníme stromy jde o druhý největší a nejkomplikovanější případ, do kterého jsme se zapojili a máme pocit, že naše úsilí nebylo marné.
Jaroslav Svoboda, 1. 8. 2017