Případ sakur v Polabinách není jen o dvou stromech

Aktualizováno 9. 5. 2016

Nepřehlédněte na konci článku text rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že důvodem kácení má být to, že stromy "nelogicky vyčnívají"

Stužková petice

V Polabinách již třetí týden probíhá protest místních obyvatel proti kácení dvou sakur v parku Jiřího Srbka. Protest probíhá formou „stužkové petice“ – místo podpisů na papír, vyjadřují občané svůj nesouhlas uvázáním stuhy nebo pentle ke stromům, které mají být skáceny a které nyní ještě stále nádherně kvetou. Akci se stužkami pomohl vymyslet spolek Chráníme stromy, na který se obrátila skupina místních občanů. Ti se o kácení dozvěděli až ve chvíli, kdy už o něm bylo rozhodnuto. Spolek zjistil, že na skácení má úřad pravomocné rozhodnutí a doporučil proto místním lidem, aby se starostou Polabin a s projektantkou jednali a pokusili se je přesvědčit, že je kácení zbytečné. Jednání probíhají a výsledek je zatím nejasný, ale pentlí na stromech přibývá stále více.

Proč aktivisté neprotestovali dříve?

Pan starosta nicméně používá v polemice s občany argument, že o kácení byl náš spolek informován a „neprotestoval“.  Dovedně jsme tím manipulováni  do role spoluviníků, kteří kácení nezabránili. Lidé jsou zaraženi, co vlastně chceme a proč jsme tak licoměrní, že nejprve neprotestujeme a pak protestujeme.

Celá tato argumentace pana starosty je však pouze šikovnou demagogií ve chvíli, kdy je očividně zaražen rozsahem nesouhlasu místních lidí – svých potenciálních voličů – s tímto kácením.

Takže jak to ve skutečnosti je?

Jako spolek jsme přihlášeni k informování o všech záměrech, dotýkajících se ochrany přírody na většině městských obvodů Pardubic a v Lázních Bohdaneč a v okolí Kladrub, kde se věnujeme citlivému případu kácení stromů v areálu hřebčína.  Navíc musíme být takto přihlášeni i na magistrátu a na krajském úřadu, neboť na této úrovni se řeší ty nejcitlivější případy kácení. V praxi to znamená, že týdně dostáváme a musíme přečíst desítky stran textů o zahajovaných řízeních, vybrat z nich ty, kterým se chceme a můžeme věnovat a přihlásit se do správního řízení. Účast ve správním řízení znamená (mimo jiné)  na dané místo jít na místní šetření v době, které určí úřad, prostudovat podklady, posudky a psát vyjádření a případě odvolání. To vše je časově náročná činnost, vyžadující i znalost správních postupů a orientaci v zákonech.

Náš spolek by vůbec nemohl tuto činnost provádět, kdyby neměl ve svých řadách několik nadšených důchodců, kteří se této práci mohou věnovat i přes den. Nutno dodat, že nemáme od nikoho ani korunu dotace, všechny náklady hradíme ze svých kapes.

Takže při takové smršti řízení o kácení, jaká byla v Pardubicích v posledních měsících, stíháme zhruba  15 až 20% případů, které se k nám dostanou jako informace.

Rozhodoval úřad dle zákona nebo podle čeho?

Není tedy pravda, že jsme proti sakurám neprotestovali v rámci řízení – my jsme se řízení o sakurách prostě neúčastnili, stejně jako se neúčastníme většiny řízení na území Pardubic. Náš spolek není správní úřad ani profesionální arbitr, který určuje, co se má kácet.  Nejen my, ale všichni obyvatelé se musí spolehnout na to, že úředníci rozhodují odborně a dle zákona.

V rámci správního řízení, o kterém mluví pan starosta, se nerozhoduje o tom, zda se stromy pokácet mají, ale zda se dle zákona pokácet mohou. My také jako spolek v rámci těchto řízení nemůžeme dělat nic jiného, než sledovat, zda se rozhoduje dle zákona. Naznačuje snad pan starosta, že kdybychom protestovali, rozhodli by jeho úředníci jinak? To by ovšem bylo velmi závažné zjištění, protože jediným vodítkem pro rozhodnutí odboru ochrany životního prostředí může a musí být to, zda existuje pro kácení zákonný důvod. 

Protestují místní, nikoli aktivisté

To, co nyní probíhá v Polabinách je úplně jiná rovina a je jasné, že se panu starostovi nemůže líbit. Nespokojenost a nesouhlas nevznikl od několika „zelených bláznů“ z ekologického spolku. Záměrně se v celém případu držíme stranou a mimo technické pomoci při informování a spuštění petice necháváme aktivitu a veškeré jednání na lidech, kteří na případ upozornili a brání stromy ve svém okolí. Mohou jediné – vyjádřit názor a snažit se politika přesvědčit, aby lidem naslouchal.

Místním lidem, kteří nejsou nijak organizováni, se nelíbí necitlivý přístup radnice nejen k těmto dvěma stromům, ale řada z nich už nyní nesouhlasí ani s rozsáhlým kácením na jiných místech v Polabinách, o kterém v se dozvěděli z posledního čísla zpravodaje. V záplavě mnoha velkých problémů města,  se může zdát boj o dva stromy jako naprostá malichernost. Jenže právě proto, že jde "jen" o dva stromy, je tento protest lidí důležitý - lidé zde brání malý kousek životního prostředí ve svém bezprostředním okolí, což je na případu dvou sakur to nejcennější. Vyjádřením nesouhlasu lidé jakoby říkali - kdybychom tento strom měli na zahradě, určitě bychom jej neskáceli.

Ochraně stromů v Pardubicích se systematicky věnujeme pět let. Naši zkušenost lze shrnout takto – změna přístupu českých politiků k městské zeleni se nedosáhne tím, že několik málo aktivistů bude donekonečna obíhat správní řízení a hádat se s úředníky. Politici musí pochopit, že si šetrnější vztah k zeleni přeji obyčejní lidé. 

Doufáme, že pan starosta přestane chápat spor o sakury jako boj „kdo z koho“ a zamyslí se nad tím, proč se za ty stromy postavilo tolik lidí.

Sakury musí být skáceny, protože "nelogicky vyčnívají"

Když celý příběh shrneme, tak jeho průběh byl následující. 

Radní v Polabinách rozhodli, že vysadí v parku nové stromy. Občany o svém rozhodnutí informovali až ve chvíli, kdy už bylo vše rozhodnuto - s lidmi z Polabin svůj záměr tedy úřad nekonzultoval. V parku byly nejprve vysazeny nové stromy, které "obklíčily" ty původní.   A pak pan starosta požádal svůj vlastní úřad o to, aby sakury mohl skácet. A jeho vlastní podřízení mu to kácení povolili, protože "staré stromy z nové výsadby nelogicky vyčnívají"

Jednání se starostou městského obvodu

Miroslav Seiner 

(aktualizováno 17. 6. 2016)